TRANZ - Rozšírená verzia (CZ)

TRANZ (CZ)

Tranz je nezbytná súčasť Astrálneho cestovania a Lucidného snívania (WILD) a preto som si dovolil sem hodiť dosť obsiahli článok o tom čo je Tranz, ako ho dosiahnuť a mnoho iného.

I. TEORIE

Slovo úvodem

Následující odstavce by měly objasnit, co to vlastně trans je, jaké jsou jeho typické znaky a jakým způsobem je možné jej navodit. Tento text se nevěnuje pouze teorii, ale uvádí i některá praktická cvičení. Chcete-li se proto zabývat též praktickou stránkou transu, můžete postupovat podle níže uvedených instrukcí a studovat trans se všemi jeho účinky dokonce "na vlastní kůži". Nejprve je však třeba mít určitý teoretický základ. Teprve potom se budete moci věnovat cvičení transu samotného i mnoha dalším technikám, které s ním souvisí.

Definice transu

Z lékařského či psychologického hlediska bývá trans popisován jako stav podobný spánku hypnotizovaného člověka. Je to specifický psychický stav s charakteristickými fyziologickými rysy. Nejde přímo o hypnózu, autohypnózu či jiné mentální techniky, trans nelze ztotožňovat ani s meditací. S těmito technikami však úzce souvisí, neboť je zpravidla provází. Mnoho lidí proto chápe všechny tyto pojmy jako synonyma, ve skutečnosti však uvedené techniky ve své podstatě transem nejsou a dokonce se kvalitativně odlišují i od sebe navzájem. O tom, jaké jsou mezi nimi rozdíly, jaký je jejich vztah k transu a jak se od něj vlastně liší, pojednává následující část.

Mentální techniky

Trans je stav navozený zpravidla relaxací těla a koncentrací (chcete-li soustředěním) mysli. Obecně platí, že je tím kvalitnější, čím více jsou tyto schopnosti rozvinuty.Relaxace a koncentrace tvoří spolu s meditací základní triádu mentálních technik používanou na východě tradičně již po neskutečně dlouhou dobu. Byly známy již v době několik tisíc let před naším letopočtem. Relaxací rozumíme vědomé uvolňování těla, koncentrací soustředění mysli na vnější či vnitřní objekty. Samotná koncentrace ani relaxace však stav transu nezpůsobují. Kdybychom prováděli techniku relaxace bez koncentrace, vedlo by to ve skutečnosti pouze ke stavu hlubokého uvolnění, následně bychom upadli do polospánku s omezeným vědomím a později do spánku úplného. Trans však lze z určitého úhlu pohledu jako druh spánku chápat, narozdíl od obyčejného spánku však při něm zůstává zachováno vědomí. Často je proto tento jev popisován jako stav, kdy "tělo spí, ale mysl bdí". Jde tedy o jakési udržování vědomí pomocí koncentrace na určitém stupni bdělosti. Existují též druhy transu a meditací, které probíhají v pohybu, zde se však budeme zabývat pouze transem ve stavu nehybnosti těla.

Meditace je mentální technika. Rozdíl mezi meditací a transem samotným by se dal vysvětlit asi takto. Trans je STAV, který během meditace vzniká. Meditaci lze narozdíl od transu chápat jako určitý NÁSTROJ vyvíjející zpravidla (ne však vždy) určitou činnost, která má nějakou podstatu a nějaký cíl. I v případě meditace můžeme hovořit o určitém psychickém stavu či "stavu mysli". Označení "stav mysli" je však nepřesné a značně zavádějící, neboť mysl by měla být ve skutečnosti chápána pouze jako "nástroj myšlení" az tohoto důvodu je také v některých východních filosofických směrech řazena (spolu s ostatními pěti smysly) mezi šest elementů vnímání. Během transu a též u většiny meditací je však činnost mysli utlumena nebo záměrně potlačena, čímž dojde k nastolení onoho "čistého stavu vědomí bez myšlení" charakterizovaného klidem, uvolněním a vnitřním soustředěním. Známé slovní spojení "meditovat o něčem" nebo "nad něčím" proto neznamená nějaké hloubání či hledání řešení pomocí mysli. Pokud je účelem meditace něco poznat a pochopit, využívá se zde namísto mysli jistého druhu "přímého uvědomování" neboli vhledu. Toto se týká zejména buddhistických meditací. Ty však nejsou náplní tohoto textu.

Na západě bývá meditace někdy nahrazována pojmem "rozjímání". Ani to však není zcela přesné, jelikož označení "rozjímání" je často subjektivně chápáno pouze jako určitý druh relaxace bez konkrétního předmětu koncentrace, nelze tudíž hovořit o meditaci. Někteří lidé si proto z tohoto důvodu představují meditaci jako prostý stav nicnedělání.To je však chybná představa. Meditace využívá koncentrace mysli k nejrůznějším účelům ať už jde o pouhé udržování daného stavu nebo o složitější meditační techniky. Pokud mluvíme o meditaci, jejímž účelem je pouhé udržování stavu (respektive spočívání ve stavu transu), pouze tehdy bychom mohli chápat meditaci a trans částečně jako synonyma. Koncentrace je tedy technika, která (spolu s relaxací) vyvolává trans a zároveň slouží jako nástroj meditace. Bez koncentrace by tedy nebylo meditace ani transu.Některé meditace se na první pohled mohou zdát, jako by koncentraci nepoužívali, ve skutečnosti je tomu však právě naopak. Mnoho východních mistrů vám řekne, že meditace není koncentrace. Jiní zase tvrdí, že mezi meditací a koncentrací je pouze kvantitativní (nikoli kvalitativní rozdíl). Obě zdánlivě rozdílná tvrzení však lze považovat za správná.

Co z toho všeho tedy plyne? Lze to shrnout asi takto. Relaxace, koncentrace, meditace, hypnóza i autohypnóza představují určité techniky či stavy, které se přímo či nepřímo týkají transu. Některé jsou nezbytné pro jeho vyvolání, další v něm mohou (ale nemusí) probíhat a pro jiné je trans z hlediska samotné jejich funkčnosti dokonce nezbytnou podmínkou. Pro průběh naprosté většiny mentálních technik stav transu nutný není, obvykle však během nich vzniká jako určitý (z mnoha ohledů velmi výhodný) "vedlejší efekt".

Na závěr této části je třeba dodat, že kvalita a stupeň zvládnutí všech mentálních technik je do značné míry individuálními záležitostí. Tyto techniky tedy lze tedy postupem času a pravidelným cvičením rozvinout. Po nějaké praxi je tak vstup do transu snazší a rychlejší a také délka jeho trvání se prodlužuje. Všechny níže popsané metody představují jak mentální techniky relaxace, tak koncentrace a lze hovořit také o meditaci.

Druhy transu

Existují různé druhy transu s různým stupněm bdělosti. Na typu a hloubce transu závisí také mnoho jevů, které se na jiných hladinách transu nevyskytují. Na některých úrovních dochází dokonce k fenoménům "změněných stavů vědomí a vnímání". Hloubku transu lze rozlišit podle frekvence EEG vln. Trans je charakteristický zejména výskytem EEG rytmů typu alfa a theta - podle toho rozlišujeme alfa a theta trans. Hranice mezi nimi není zcela přesná. Někdy se objevuje popisování i delta transu, ten je však již v podstatě shodný se stavem hlubokého spánku a proto je sporné, zda jej lze za trans vůbec považovat.

Podle tvaru, amplitudy a frekvence mozkových vln rozlišujeme tyto čtyři základní rytmy:

Beta rytmus je charakterizován vlnami o frekvenci 14-28 Hz. Na EEG jej můžeme pozorovat u maximálně bdělého člověka při plném vědomí s ostražitou pozorností. Často bývá spojován s fyzickou akcí a řešením problémů nejrůznějšího charakteru. Pro trans tyto vlny nejsou charakteristické.

Alfa rytmus je nejvýraznější aktivitou EEG během transu. Běžně se alfa vlny o frekvenci 14 - 8 Hz vyskytují u bdělého ale relaxovaného člověka v klidu, při zavřených očích a během ospalosti. Normálně odpovídají stavu s částečným poklesem koncentrace a tendencemi k volným asociacím.

Theta rytmus s frekvencí vln od 4 do 8 Hz se objevuje hlavně za stavů ospalosti a snění v průběhu REM-fáze spánku, také při vzrušení a emocích. Při typickém theta rytmu je vědomí zpravidla výrazněji omezeno.

Vlny v oblasti delta rytmu (o frekvenci 2 - 4 Hz) nacházíme v nejhlubší fázi spánku, kdy ke snění většinou nedochází, neboť hluboký spánek je provázen úplnou ztrátou vědomí bez paměti pro sny. Velké ojedinělé pomalé vlny a vlny o frekvenci menší jak 2 Hz se vyskytují hojněji až v komatu.

V závislosti na převaze výskytu vln určitého typu o charakteristické frekvenci se vědomí během transu pohybuje na různé hladině bdělosti. Při hlubokém transu je vědomí zpravidla velmi omezené, a proto je tato úroveň pro většinu meditací nevhodná. Obecně jsou mentální techniky obyčejně provázeny alfa či theta transem s vyššími frekvencemi EEG vln (tím pádem při jasném a bdělém vědomí). Již na hranici alfa a theta transu je vaše vědomí výrazně potlačeno, přestáváte vnímat své okolí, objevují se hypnagogické halucinace (o nich bude řeč později) a útržky snů, zažíváte krátké snové epizody a zpravidla nejste schopni se v tomto stavu vědomě příliš soustředit a ovládat své myšlenky.

Běžně dokážete celkem lehce způsobit alfa trans a udržet nebo prohloubit jej na úroveň vyšších frekvencí theta, kdy vaše soustředění začne zpravidla kolísat a kdy se významně zmenšuje úžina pozornosti. Po nějaké době, kdy klesne frekvence mozkových vln ještě níže, ztratíte postupně veškerou kontrolu a koncentraci, velmi pozvolna přestanete vnímat rozdíl mezi snovými obrazy a realitou, zapomenete cíl vašeho snažení a upadnete do běžného spánku. Po různě dlouhé době (zpravidla po několika až několika desítkách minut) se pravděpodobně probudíte, ale budete se cítit rozespalí a nesoustředění jako po probuzení z běžného spánku.

Léčivé schopnosti transu

Trans má blahodárné účinky na vaše tělo i psychiku. Zmírňuje deprese i stres, navrací ztracenou svěžest, snižuje krevní tlak, celkově vás uvádí do vyrovnaného stavu a nastoluje tak psychickou i fyzickou rovnováhu. Častým cvičením transu (či pravidelnou meditací) výrazně zlepšíte svůj zdravotní stav a stanete se klidnějšími a vyrovnanějšími.

Trans je také ideálním prostředkem k odstranění únavy. Namísto odpoledního spánku, který vám zabere zpravidla mnohem více času a po kterém se často cítíte nepříjemně, těžkopádně, rozespalí a nesoustředění, setrváním po nějakou dobu ve stavu transu (někdy postačí i několik málo minut) pocit únavy a ospalosti zmizí a vy se budete cítit svěží jako po vydatném spánku s tím rozdílem, že se nemusíte jakkoliv obtížně "probouzet" a můžete se ihned vrátit k předchozí činnosti zpravidla plně bdělí a dokonale odpočatí.Lidé, kteří pravidelně meditují a tráví tak určitý čas v transu, často poznamenávají, že se tím zkracuje jejich obvyklá potřebná doba spánku a během noci jim pak stačí spát méně hodit než obvykle.

Trans samotný však klasický spánek se všemi jeho charakteristikami nenahrazuje a ačkoliv existují lidé, kteří při praktikování některých velmi pokročilých druhů meditací tráví v transu třeba i celou noc a přesto tvrdí, že se cítí jako po vydatném spánku, takovéto experimentovaní se (zejména začátečníkům) nedoporučuje. Je možné, že hlubší trans může částečně zastupovat některé fáze spánku, ale není dosud zcela jasné, zda jsou taková celonoční cvičení příliš vhodná a "zdravá", neboť tělo údajně potřebuje strávit určitou dobu spánku také v hlubokých non-REM úseky spánku. V jiném případě však může být trans vhodným prostředkem pro lidi trpící nespavostí, kteří tak mohou využít probdělých časných ranních hodin ke cvičení a přitom později během dne nebudou pociťovat únavu. Pro takové případy jsou obvykle vhodné hlubší druhy transu, které se podobají určitým periodám spánku, zejména jeho REM-fázím.

Během transu, meditace i jiných podobných stavů dochází v organismu k převaze funkcí parasympatického nervového systému (na rozdíl od sympatiku, který je charakteristický pro náročnější stavy vyžadující často plnou pozornost, ostražitost a bdělost s typickým výskytem EEG rytmů typu beta). Často se proto říká, že například jóga či techniky autogenního tréninku představují vlastně určitou "gymnastiku parasympatické složky nervového systému člověka" navzdory obecně uznávanému faktu, že tento systém není ovládán vůlí. Nejde však o "ovládání" této složky v pravém slova smyslu, ale spíše o jakousi jeho aktivaci vyvolanou mentálními technikami.

Fenomény spojené se stavem transu

Během transu můžete pozorovat nejrůznější změny ve vnímání. Obvykle se to týká atypické registrace zvukových podnětů, často také dochází ke zkreslování vnímání prostoru, času a polohy těla. Závisí to na hloubce dosaženého transu. Půl hodiny vám může připadat jako několik minut, silné a prudké zvuky z vašeho okolí vás nevylekají tak jako v běžném bdělém stavu (mohou znít spíše jakoby z velké dálky), tělo se může zdát těžké a strnulé a jindy se naopak cítíte velmi lehce a uvolněně, jako byste se vznášeli. Někdy je činnost smyslů dokonce natolik potlačena, že snadno přestanete vnímat okolí či dokonce své vlastní tělo. Během stavu transu se také zvýrazňují vaše tvůrčí schopnosti.

V extrémních případech můžete během hlubšího transu zažívat stavy "rozšířeného vědomí", euforie, závratě, zrakové i sluchové halucinace, pocity orgasmu, náhlé návaly horka, fenomény "uvolňování energie" či dokonce projevy kundalíní (jógový termín pro typický druh uvolnění energie během velmi pokročilých a zpravidla dlouhotrvajících meditací). Tyto stavy bývají provázeny různě intenzivním brněním či subjektivním "vibrováním" v určitých specifických částech těla (většinou v končetinách, někdy i v celém těle), které je zpravidla spojeno s pocitem tepla v dané oblasti. Je to podobné pocitům způsobeným dočasným neprokrvením končetin. Tyto vám jistě dobře známé "vibrace" jsou však mnohem "hrubší" a zpravidla velmi nepříjemné až bolestivé. Výše zmiňované pocity jsou mnohem jemnější a všechny části těla jsou zásobeny krví zcela normálně. V každém případě nejde o nějaké skutečné vibrování, tyto pocity jsou tomu jen subjektivně velmi podobné.

Při provádění některých specifických technik v transu nebo často i při pouhém jeho udržování na hlubší úrovni bývá někdy též popisováno určité dočasné "ochrnutí či strnutí těla". To může trvat různě dlouhé časové intervaly, během kterých je velmi obtížné či dokonce nemožné se pohnout. Takové situace proto mohou (pokud nejsou předem známy) vyvolat silné pocity strachu či paniky. Obvykle však jde jen o pouhých několik málo vteřin nebo minut. Tělo je během těchto okamžiků tak relaxované, že se zdá, jako bychom museli vyvinout nejprve určité napětí v končetinách, aby s nimi teprve poté bylo možno hýbat. Dalo by se to velmi dobře přirovnat ke stavu, kdy upadáte do hlubokého spánku a cítíte se příliš slabí na to, abyste se mohli pohnout nebo jednoduše pouze promluvit. Vysvětlení může spočívat v tom, že jste se dostali na velmi hlubokou úroveň transu, na které došlo k dočasnému přerušení kontaktu mezi mozkem a ostatními částmi těla. Po dosažení vyšší hladiny se toto spojení opět obnoví. Zpravidla se ale během transu nehýbete a proto tento fenomén zůstává často nepovšimnut. Výjimkou je situace, kdy se uprostřed hlubokého transu rozhodnete cvičení ukončit a vstát. Trans je proto vhodné opouštět pozvolna. Stačí jednoduše otevřít oči a chvíli spočívat v dané pozici a teprve poté vstát a vrátit se ke všedním povinnostem.

Pocity podobné transu zažíváte vlastně každý den při usínání, aniž si to uvědomujete. Jediný rozdíl mezi transem a přechodem do spánku je ten, že při usínání se zcela uvolníte a na nic se nesoustředíte. Jednoduše se tak jakoby "vzdáte vědomí" a upadnete do spánku. Relaxace vašeho těla se bude zvolna prohlubovat a za poklesu frekvence mozkových vln překročíte nevědomě hranici mezi "bděním a sněním". Tento proces probíhá zpravidla rychle a bez povšimnutí, pokud se však rozhodnete všechno pozorně a soustředěně sledovat, zjistíte, že usínání má několik fází. Můžete tak vědomě pozorovat například hypnagogické halucinace, které se během procesu usínání objevují. O nich bude řeč ještě později. Zapojením koncentrace lze proces usínání zastavit. V případě hypnotického transu je koncentrace udržována zvenčí působením příslušné kvalifikované osoby. To je také důvod, proč je hypnóza mnohem snazší, neboť při ní odpadá možnost ztráty koncentrace a následného upadnutí do spánku provázeném ztrátou vědomí, kdy obvykle zapomenete mnoho nebo dokonce všechno z toho, co jste v transu prožili.

Varování

Jelikož mohou být pocity během transu výjimečně i značně intenzivní, cvičení transu se nedoporučuje provádět, pokud trpíte epilepsií nebo jinými vážnými psychickými poruchami. Techniky vyvolání transu mohou u takových jedinců způsobit epileptický záchvat nebo jiné patologické stavy. V ostatních případech jsou následující cvičení zcela neškodná a bezpečná, jediným rizikem je setkání se s pro vás zcela novými a neznámými pocity i situacemi, které vás zpočátku mohou značně vyděsit. Postupem času si však na ně zvyknete a vaše obavy zmizí. Později budete možná uvedené fenomény pro jejich zvláštnosti dokonce záměrně vyhledávat.

Zejména velmi hluboký trans může být extrémně nepříjemnou záležitostí. Můžete v něm zakusit silnou úzkost, pocity zdánlivého extrémního tlaku nebo tíhy na vaše tělo, cítíte se být někam vtahování, vnímáte určitou "pulsaci" prostoru děsivě obrovských nebo naopak atomických rozměrů a v neposlední řadě též až velmi bolestivé brnění či neprolomitelnou strnulost končetin nebo dokonce celého těla. Je těžké popsat slovy tyto pocity velmi hlubokého transu, je však velmi nepravděpodobné, že se na tuto úroveň někdy dostanete. Není to ani nikterak snadné, ani příliš žádoucí. Osobně jsem se do takového stavu dostal vždy náhodně a to pouze několikrát v životě v dětství mezi jednotlivými fázemi spánku. Je to úroveň s vysokým zatemněním vědomí a pokud se v takovém stavu nacházíte, nedokážete jej v daném okamžiku ani vědomě vnímat, ani pochopit a jen velice těžko nějak ovlivnit. Probouzíte se z něj pouze postupně a s velmi nepříjemnými pocity. Naštěstí si často už po několika vteřinách po probuzení z takového stavu nepamatujete vůbec nic.

II. PRAXE

Techniky vyvolání transu

Jak již bylo uvedeno, za normálních okolností bývá trans vyvolán kombinací mentálních technik - relaxace a koncentrace. Metod k navození transu existuje celá řada. Mnoho jich je praktikováno na východě již od nepaměti, jiné vyvinula moderní psychologie a medicína. Tradičně mezi ně patří recitace manter (charakteristických slabik či slov s určitým mystickým významem, které též ovlivňují typ dýchání a způsobují v určitých částech těla rezonanční vibrace), techniky pomyslného klesání či naopak vzlétání, koncentrace na vnější či vnitřní objekty, pozorování dechu, počítání a mnoho dalších rozmanitých postupů. Některé využívají vizualizace, jiné ne. Po nějaké době praktikování vybrané metody začnete sami pociťovat charakteristické rysy nastupujícího transu.

Za určitých podmínek můžeme do stavu transu upadnout i spontánně a to velmi lehce. Často se tak stane náhodně a zpravidla bez vašeho vědomí, když v relaxovaném stavu bezděky zaměříte pozornost například na vlnění vodní hladiny, plynutí mraků po obloze, pohyb větví stromů ve větru či na jiný podobný jev. Jednoduše přestanete přemýšlet a pouze "vnímáte" nebo, jinak řečeno, soustředíte se na své okolí nebo přímo na určitý objekt za současné (alespoň částečné) relaxace těla. Při delším trvání takových podmínek začnete pozvolna upadat do transu, pokud ovšem nebudete vyrušeni nebo vaše pozornost výrazně nezakolísá.

Pozice při cvičení

Nejvhodnější pozice pro tento druh cvičení je poloha v sedě na pohodlné židli či v křesle. Posaďte se takovým způsobem, aby vaše záda byla rovná a po celou dobu se snažte udržovat tělo vzpřímené. Podepřená by v ideálním případě měla být pouze bederní páteř. Pro pocit pohodlnějšího sezení a tudíž většího uvolnění se jen lehce opřete zbývající plochou zad. Získáte tak pocit větší stability a nehybnosti těla. Hlavu držte rovně, brada by měla být jemně zatažená dozadu. Stehna směřují od sebe, pánev je mírně podsazená. Lýtka postavte kolmo k zemi s chodidly dotýkajícími se celou plochou země nebo je jakkoliv pohodlně překřižte nebo ohněte pod židli. Ramena a paže ponechejte uvolněné, ruce položte volně do klína nebo mezi stehna. Prsty na rukou mohou být různě propletené. Toto je nejpohodlnější vzpřímená meditační poloha pro člověka "západního typu". Velmi vhodné je sedět ve velkém křesle, kde se můžete opřít celou zadní částí těla včetně hlavy. Záda by měly být pokud možno rovná, není to však podmínkou. Každopádně je velmi důležité, abyste se cítili pohodlně a uvolněně a nemuseli namáhat svaly. Zároveň se musíte v dané poloze cítit stabilní. V takovém případě potom vydržíte cvičit velmi dlouho a nebudete tak rušeni nežádoucími pocity napětí nebo bolesti.

Pokud jste na to zvyklí, můžete zaujmout též nějakou tradiční pozici jógy. Tyto polohy jsou však pro mnoho lidí značně obtížné a je v nich zpravidla nutno udržovat vzpřímené držení těla zapojením zádových svalů. To pak způsobuje nežádoucí napětí, které narušuje vaše pohodlí i soustředění a proto v takových pozicích obvykle nedokážete setrvat po delší dobu. Částečně se tomu můžete vyhnout podložením hýždí malým polštářkem. Klasickou meditační polohou je například známý pololotosový či lotosový sed, kdy jedno nebo obě chodidla spočívají na stehnech. Tato pozice je považována za nejvznešenější polohu těla vůbec, je také velmi vyrovnaná. Má však jednu velkou nevýhodu - pro západní civilizaci je vhodná spíše pro kratší dobu cvičení, protože při ní dochází k silnému napínání kolenních vazů. Nevhodným praktikováním této asány po delší časové intervaly si můžete časem dokonce poškodit kolenní klouby. Většině lidí vyhovuje cvičit spíše v "tureckém sedu" se zkříženýma nohama a podloženými hýžděmi. Je vhodné se současně opřít o zeď či hranu postele a nenamáhat tak příliš nevycvičené zádové svaly. Ani tehdy však zcela neeliminujete určité napětí svalů (zejména na vnitřní straně stehen), proto je pozice na židli či v křesle přece jenom nejvhodnější.

Jednoznačně nejpohodlnější je zcela jistě pozice vleže na zádech s pažemi podél těla nebo na stehnech, pánvi či na hrudi (ne na břichu kvůli dýchání) s hlavou podloženou nízkým a měkkým polštářkem. Dlaně by měly být volné, rozevřené a směřující vzhůru. Tato poloha je velmi vhodná pro začátečníky, protože při ní snadno dosáhnete absolutní relaxace těla a velmi dobře můžete vnímat veškeré pocity během transu. Její velká nevýhoda však spočívá v tom, že v ní naprostá většina lidí (a začátečníků teprve) velmi snadno usíná. Tomu lze zabránit ponecháním očí otevřených po celou dobu cvičení. I tak se vám však budou oči často sami zavírat. Vhodné je odstranění veškerého spánkového deficitu nebo cvičení v určitou denní či večerní dobu, kdy nejste náchylní k upadnutí do spánku. Obvykle to bývá pozdě odpoledne a brzo večer, což je vůbec nejvhodnější doba pro cvičení.

Usínání představuje vskutku vážnou překážku cvičení. Je proto vhodné mít po celou dobu oči otevřené či přivřené. Jednoduše uvolněte víčka i oční svaly a okolí před sebou pozorujete rozostřeným viděním. Svůj pohled můžete též zaměřit na určitý předmět nebo na podlahu několik metrů před vámi. Ustavičné zírání do jednoho bodu často působí potíže a unavuje oči. Během celého cvičení můžete libovolně mrkat, vaše koncentrace se tím nikterak nenaruší. Při provádění některých meditací je někdy lepší oči později úplně zavřít.

Metoda koncentrace

Nejvhodnější technikou vyvolání transu je koncentrace na jednotlivé části těla za jejich současného uvolňování. Tato metoda se běžně používá při navození hypnotického spánku či při autogenním tréninku. Pokud je spojena specifickým způsobem s dýcháním, stane se ještě účinnější. Má též tu výhodu, že v dané oblasti koncentrace vše zřetelně cítíte. Soustředění je tak jednodušší a tudíž postupujete rychleji a efektivněji.

Klíčem je naučit se vyvolat pocit "dýchání do jednotlivých části těla". K tomu dobře poslouží níže uvedené cvičení. Následující postup představuje variantu čínského cvičení qi-gong (čteno čchi kung) spadající do kategorie wai-tan qi-gong. Jde o "práci s dechem a energií" během neúplné relaxace těla (některé svaly paží jsou napjaté). Techniky, které probíhají ve stavu úplné relaxace těla pak spadají pod nei-tan qi-gong. Obojí může být praktikováno ve stavu transu.

Jak tedy na to? Pohodlně se usaďte, lehce zvedněte paže a vytvořte s jejich pomocí před tělem pravidelný kruh s dlaněmi směřujícími k tělu, jako byste před sebou drželi velký nafukovací balón. Můžete také cvičit v leže s pažemi podél těla nebo je nechejte volně svěšené k zemi (ať už při tom sedíte či stojíte). Po celou dobu cvičení však mějte paže uvolněné a bez zbytečného napětí. Prsty směřují k sobě, ale nedotýkají se. Snažte se uvolnit lokty a zejména ramena. Nyní začnete přirozeně dýchat. Při každém výdechu se soustřeďte na své dlaně a pozorujte pocity, které v nich vznikají. Po několika minutách cvičení se vaše dlaně začnou více prokrvovat a tím pádem mírně zahřívat.Budete v nich zřejmě cítit také jakési jemné mravenčení a budou vám připadat těžké a strnulé. Pokračujte tak dlouho, dokud nezískáte pocit "dýchání do svých dlaní". To je velmi důležité, neboť je na tom založena následující metoda vyvolání transu i některé níže uvedené techniky. Až toto cvičení dostatečně zvládnete a budete umět pocit dýchání do dlaní kdykoliv vyvolat, můžete postoupit dále.

Praktické navození transu

V tomto okamžiku se dostáváme přímo k metodě, která vyvolává trans. Zpočátku je lepší cvičit vleže na zádech s pažemi mírně od těla as dlaněmi vzhůru nebo směrem k tělu, které se opírají malíkovou hranou o podložku. Tato poloha je vhodná hlavně kvůli tomu, že se v ní velmi dobře a uvolněně dýchá a nedochází tak ke křečovitému stahování či roztahování břicha, což může občas činit začátečníkům problémy při cvičení v sedě. Dýchejte naprosto přirozeně a uvolněně, při nádechu nechejte břicho volně rozpínat, při výdechu zase stahovat.

Nedoporučuje se cvičit po jakémkoliv těžkém jídle ani v době, kdy jste příliš hladoví. Pocity hladu, žízně nebo naopak plného žaludku by vás v takovém případě během cvičení mohly vyrušovat. Trávení navíc spotřebovává příliš energie a způsobuje pocity únavy a ospalosti. Proto se někdy doporučuje konzumovat raději vegetariánskou stravu, na jejíž strávení je spotřebováno energie znatelně méně.

Nyní přejděme k samotné technice. Nejprve si zvolte meditační pozici, která vám nejvíce vyhovuje a zklidněte se několika hlubokými vdechy a výdechy. Poté začněte dýchat do svých dlaní podle předchozího postupu. Až v nich ucítíte jemné brnění (neuspěchejte to), přejděte k další části těla a "dýchejte" do ní stejným způsobem. Spolu s výdechem se snažte danou část těla co nejvíce uvolnit. Je to úplně stejné jako výše uvedený postup, jen se postupně soustředíte na odlišné části těla. Tímto způsobem "prodýchejte" zápěstí, předloktí, loket a celý zbytek paže včetně ramenního kloubu. Následně vydechujte do celé paže současně. Vnímejte v ní vznikající pocit tíhy i všechny ostatní drobné změny. Stejným způsobem prodýchejte druhou paži i dolní končetiny. V podstatě na tom nic těžkého. Potom postupte k trupu. Prodýchejte kůži na zádech, na břichu a na hrudi, později dýchejte do trupu jako celku a představujte si, jak je s každým výdechem těžší a těžší. Dále se věnujte krčním svalům, kůží na hlavě a celému obličeji. Jazyk držte po celou dobu cvičení jemně přitisknutý na patře a neuvolňujte příliš dolní čelist. Ústa ponehcte zavřená.

Během cvičení budete pravděpodobně skutečně cítit, jak s každým výdechem daná část těla těžkne a uvolňuje se. Po nějaké době vám bude připadat těžké a uvolněné celé tělo a budete mít pocit, jako byste upadali do spánku, zatímco však budete stále plně při vědomí. Vaše tělo v tomto bodě přechází do stavu hluboké relaxace (provázené pomalejšími alfa rytmy) a dostáváte se tak postupně do stavu transu.

Pokročilejší stadium

Keď začnete mať pocit, že už techniku ​​dobre ovládate (čo je individuálnou záležitosťou, ktorá trvá spravidla niekoľko týždňov až mesiacov - v závislosti na pravidelnosti cvičenie), môžete časom prejsť k jej zjednodušené variante, kedy už nemusíte postupne dýchať iba do malých oblastí tela, ale sústredíte sa ihneď na väčšie celky - napríklad rovno na celú pažu. Môžete teda predýchavať najprv opäť dlane, potom však už priamo celej končatiny (dokonca pravú aj ľavú súčasne), celý trup, krk a hlavu a nakoniec jedným výdychom celé telo. Pritom opäť pozorujte, ako daná časť oťažieva a uvoľňuje sa. Vnímanie pocitu rastúcich tiaže tela ako celku počas výdychov je súčasne veľmi dobrou technikou prehlbovanie tranzu.

Existujú dva spôsoby ako dýchať do väčších častí tela. Pokiaľ ide napríklad o paži, buď sa na ňu sústredíte ako na celok, alebo ju prodýcháváte spôsobom, akoby jej prebiehala postupná vlna uvoľnenie od ramien až po končeky prstov. Tento druhý spôsob je vhodnejší. Na rozsiahlejšie úseky kože trupu môžete použiť tiež princíp dychovej vlny, ktorá by však mala bežať vždy smerom od hlavy k nohám.

Čo sa týka končatín, môžete dýchať najprv iba do kostí, potom len do kože a nakoniec do celého údu súčasne. To však nie je nutné a zaberie to viac času. Takým cvičením sa zaoberajú pokročilejšie druhy vyššie uvedeného čínskeho qi-gongu používané na liečenie alebo prevenciu mnohých chorôb. Ako liečebné postupy vyvolávajú možná tieto metódy na mnohých tvárach úsmev, v podstate je však ich účinok do istej miery logický, pretože sústredenie na dané miesto spôsobuje rozšírenie drobných ciev, čo vedie k lepšiemu prekrveniu oblasti, lepšiemu prísunu potrebných látok a k nastoleniu akési fyziologické rovnováhy v oblasti. Prinajmenšom takto môžete zahriať prechladnuté časti tela v relatívne krátkom čase.

Celá pokročilá metóda vyvolania tranzu nie je po dostatočnej praxi nijako obtiažna ani časovo náročná. Na každú časť tela vám po nejakej dobe cvičení bude stačiť len niekoľko dychov - napríklad desať alebo dvadsať, ale často aj oveľa menej. Jednoducho sa na danú oblasť koncentrujete a predychávaním v nej vyvoláte pocit ťažoby, tepla a uvoľnenie. Povedzme, že budete potrebovať desať výdychu na to, aby ste týchto pocitov dosiahli. Ak bude váš nádych a výdych trvať napríklad sedem sekúnd (pochopiteľne to môže byť menej či viac) a ak budete dýchať už do častí tela ako celkov (menovite do paží, dolných končatín, trupu, krku a hlavy), bude vám (po dostatočnom zvládnutí techniky po nejakej dobe praxe) vyvolanie ľahkého tranzu trvať približne päť minút.

Udržiavanie tranzu

V stave tranzu sa môžete udržiavať tak dlho, ako len budete chcieť - lepšie povedané ako dlho sa dokážete sústrediť. Bežne sa odporúča cvičiť niekoľko až niekoľko desiatok minút denne. Ak však chcete a ste schopní zostať pokojní a sústredení i po dlhšiu dobu, môžete v tranze prebývať aj mnoho hodín. V takom prípade je dôležité vybrať si vhodnú meditačné pozícii, aby nedochádzalo k prílišnému blokovanie toku krvi a neboli namáhané svaly a kĺbové väzy. Udržanie tranzu po tak dlhú dobu je však pre rad začiatočníkov takmer nemožné. V počiatočných fázach je preto vhodnejšie cvičiť radšej kratší čas (trebárs aj dvakrát denne) a až neskôr tento časový interval predlžovať. Dĺžku cvičenia však nepreťahujte nijako násilne.

Je to teda opäť koncentrácia, ktorá má v týchto chvíľach hlavnú úlohu, lebo je pre zachovanie tranze naozaj kľúčová. Trans samotný si môžete názorne predstaviť ako kladkový luk. Akonáhle u tohto typu zbrane natiahnete silou tetivu, stačí ju potom len v danej pozícii držať bez väčšej námahy svalov. Podobne je to aj s trans. Ako tento stav raz vyvoláte, nie je už nijako ťažké ho udržiavať. Iba sa sústredíte na "držanie tetivy" v danej polohe. Luk tu predstavuje podmienku relaxácie tela, natiahnutie tetivy metódu koncentrácie a mierenie s napätou tetivou symbolizuje koncentráciu vyvinutou k jeho udržiavanie tranzu. Samotný účel tranze či meditácie môže byť potom prirovnaný k vystreleniu šípu na cieľ.

Ako začiatočníci budete mať so sústredením pravdepodobne nemalé ťažkosti. Budete tiež často zaplavovaní tokom vlastných myšlienok. Počas praxe však vaše schopnosti koncentrácie a relaxácie výrazne vzrostnou a zotrvanie v tranze vám už nebude robiť také ťažkosti. Časom sa tiež naučíte zostať v pokoji a plne sústredení aj za výskytu rušivých podnetov z vášho okolia. Po nejakej dobe pre vás bude už veľmi ľahké vyvolať v krátkom čase kvalitné stav tranzu nepoškvrnený kolísaním koncentrácie a budete si ho môcť vychutnávať či pri ňom odpočívať v podstate kedykoľvek a akokoľvek dlho.

Cvičenie tranzu s otvorenými alebo privretými očami spravidla nerobí také ťažkosti. Akonáhle však počas cvičenia oči zatvorte, frekvencia vašich EEG vĺn sa začne postupne znižovať a vy budete upadať stále hlbšie do hlbšieho tranzu, kedy bude schopnosť vašej koncentrácie stále slabšie a vedomia zatemněnější a začnete zaspávať - ​​čo je nežiaduce. Záleží teda len a len na vašich individuálnych schopnostiach, na ich rozvoji a na dostatočné a pravidelné praxi.

Najbežnejšou metódou udržiavanie tranzu je prosté pozorovanie dychu či techniky koncentrácie na vonkajšie či vnútorné objekty (spravidla na energetické centrá). Tie predstavujú už pokročilejšie formy cvičenia, o ktorých bude reč inokedy. Aj v týchto prípadoch však môže dochádzať k nedobrovoľnému upadanie na hlbšej hladiny a na zaspávanie. Ak preto chceme tráviť v tranze viac času, je VEĽMI VHODNÉ cvičiť (aspoň v počiatočných štádiách) s otvorenými očami. Udržiavanie tranzu ľahu so zavretými očami po dlhšiu dobu je (ako sami možno zistíte) mnohokrát nesmierne zložitou záležitosťou.

Prehlbovanie tranzu

Na účely niektorých meditáciou treba trans prehĺbiť na hranici alfa a theta EEG rytmov. K tomu dochádza pri obyčajnom zotrvávaním v tranze často samovoľne, niektorí ľudia sa však udržujú stále na určitej hladine a nedokážu už ísť hlbšie. V takýchto prípadoch je vhodné venovať sa metódam zámerného prehlbovanie tranzu. Tradične sa pre tieto účely používajú techniky spätného počítanie alebo pomyselného klesanie či stúpanie. Ak nie je uvedené inak, vykonávajú sa obvykle so zavretými očami.

Pri prehlbovanie tranze si môžete napríklad predstavovať, ako by ste boli ľahší ako vzduch a pomaly stúpali stále vyššie a vyššie alebo sa naopak s rastúcou gravitáciou prepadali niekam do hlbiny. Dobrou technikou je predstavovaní si vlastného tela zaťaženého ťažkým závažím, ktoré sa pomaly potápa čoraz hlbšie do nekonečnej morskej priepasti. Iným variantom je vizualizácia vášho tela, ako je silou ťahané veľkým vzduchovým balónom z dna mora nahor k hladine. Hladinu si prezrite niekde vysoko nad sebou, môžete cez ňu tiež "pozorovať" slnko a modrú oblohu s mrakmi. Pokiaľ dosiahnete hladiny skôr, než ste zamýšľali, stúpajte ďalej k slnku v jeho septembri. Zvoľte alebo si sami vymyslite takú metódu, ktorá vám najviac vyhovuje. Čím častejšie ju budete praktizovať, tým skôr si na ňu zvyknete a jej efekt bude postupne silnejšia.Veľmi dobre funguje aj už spomínaná technika dýchania do celého tela za jeho súčasného uvoľňovania.

Všetky tieto metódy využívajú koncentráciu s úzkym objektom pozornosti a znižujú frekvenciu mozgových vĺn. Niektoré sú natoľko účinné, že pri nich môže dôjsť dokonca k "projekcii vedomia" podobnému stavom pri klinickej smrti alebo po požití niektorých druhov drog. Stáva sa to niekedy aj samovoľne praktizovaním určitých (pre tieto účely vyvinutých) meditáciou.

Niektorí ľudia navodzujú či prehlbujú trans radšej pomocou určitých prístrojov, ktoré prostredníctvom binaurální a optickej stimulácie umožňujú vyvolať požadované frekvencie EEG vĺn údajne jednoduchšie než praktizovaním klasických techník. Stimulácia týmito "ladička mozgu" spôsobuje prehĺbenie tranze na vopred nastavenú hladinu, o ktorej sa predpokladá, že je pre dané účely najvhodnejší. Existujú dokonca tabuľky, ktoré tieto rozsahy frekvencií udávajú.

Hypnagogie

Ak budete prehlbovať trans podľa vyššie uvedených postupov, za nejakú dobu (obvykle je to u trénovaného človeka niekoľko málo minút) dosiahnete hranice alfa a theta tranzu. Tu sa začínajú objavovať hypnagogické halucinácie. Ide o pomyselnej, spravidla zrakové obrazy (či dokonca krátke sekvencie) a sluchové vnemy, ktoré môžu trvať rádovo sekundy či iba ich zlomky. Väčšinou sú ihneď po odznení zabudnuté a je veľmi ťažké si ich spätne vybaviť. Za normálnych okolností sa vyskytujú počas zaspávania, kedy vedomie plynule prechádza do stavu snívania. Zvyčajne si tohto javu nepovšimne, je na neho treba úmyselne zamerať pozornosť. Ak v tranze na hranici spánku a bdenia udržujete myseľ sústredenú a máte v tom už nejakú prax, môžete všetky tieto neskutočné obrazy, hlasy a scenérie vedome pozorovať. Musíte mať však na pamäti,že na tejto hladine dochádza veľmi ľahko k výraznému kolísaniu koncentrácie. Pri strate kontroly tak ľahko upadnete do bežného spánku. Aby ste tomu zabránili, je dobré tento stav občas prerušovať intervaly cvičenie s otvorenými očami.

Trans a meditácie

Väčšina meditáciou prebieha spravidla v tranze. Samotné prebývanie v stave tranzu možno celkom iste považovať za samostatnú meditáciu. Väčšinou sa však tranzu využíva v spojení s inými technikami, kedy stav tranzu spravidla uľahčuje určité činnosti alebo ich účinok značne zvyšuje. Aby ste sa mohli neskôr venovať pokročilejším technikám niektorých obtiažnejších meditáciou, je dôležité najprv pravidelne tráviť v tranze nejaký čas, čo je každým pádom príjemné a zvyknete si tak na všetky jeho charakteristiky. Ak vám nevyhovuje iba pasívne spočívání v tranze po dlhšiu dobu, môžete sa venovať napríklad nasledujúcemu cvičenia.

Aktívne snívanie

Túto meditáciu nazývam s obľubou termínom "aktívne snívaním". Trans pri nej pôsobí ako akýsi katalyzátor, ktorý výrazne zvyšuje schopnosti vašej vizualizácie. Po celú dobu cvičenia tejto techniky si môžete plne vychutnávať blaženosť tranzu, vnútorný pokoj aj onú zvláštne strnulosť tela a súčasne sa situovať doprostred pôsobivých scenérií vykreslených vašej vlastnou fantáziou. Strávite tak v tranze mnoho desiatok minút, ani nebudete vedieť ako.

Najprv si vybavte nejaké známe a príjemné miesto, ktoré ste už niekedy v minulosti navštívili. Čím lepšie dané miesto poznáte, tým lepšie sa rozpamätáte na viac podrobností. Môžete tiež pracovať s obrazom určitej krajiny z fotografie, plagátu alebo videokazety alebo si vytvorte úplne novú vlastnú realitu. To je však značne ťažšie. Museli by ste si tak zostaviť zo známych prvkov úplne nový trojrozmerný obraz, ktorý ste nikdy predtým nevideli. To robí spravidla ťažkosti.

Teraz zaujmite vašu obľúbenú meditačné polohu a vstúpte do tranzu. Potom pristúpte k vizualizáciu vybraného miesta. Rozprestrite okolo seba všetky jednotlivé prvky zvolenej krajiny, ktoré vám utkveli v pamäti. Snažte sa ich zobraziť v čo najpresnejších farbách a vo veľkých rozmeroch. Nesmie to byť len malý obrázok vo vašej mysli, mal by vás naopak obklopiť a vyplniť všetok priestor, ktorý si len dokážete predstaviť. Spočiatku vám to bude zrejme robiť problémy. Farby a tvary môžu byť nejasné a všetko sa bude možno zdať neostré, hmlisté a rozmazané. To však nie je príliš dôležité, hlavné je aby ste získali pocit vnímania trojrozmerného priestoru. Po nejakej dobe cvičenie vám všetko pôjde rýchlejšie a lepšie. V priebehu praktizovanie tejto metódy časom dôjde k samovoľnému prehĺbeniu tranzu a vaša predstavivosť tak výrazne vzrastie. Ak máte problémy s optickou vizualizáciou,zamerajte sa napríklad len na atmosféru daného miesta. Prechádzajte sa vami vytvorenú krajinou, pozorne sa rozhliadnite a snažte sa upevniť si tento trojrozmerný obraz, ktorý je jej základom. Pri každom ďalšom cvičení, kedy sa budete vracať do rovnakej krajiny sa bude všetko javiť výraznejší a už dobre známe.

Ďalej si v tejto vašej umelej realite skúste predstaviť všetok pohyb, ktorý tam len môže existovať. Zamerajte sa predovšetkým na také prvky ako je plynutie mrakov po oblohe, třepotání listov, nakláňanie stebiel trávy vo vetre, charakteristické správanie najrôznejších živočíchov, prúdenie vody či pohyb vĺn na morskom pobreží. Čokoľvek vás len napadne. Neskôr pridajte všetky zvuky ako spev vtákov, špliechanie mora, šumenie v korunách stromov, burácanie príboja, hukot vodopádu atď. Pohyb a všetky tieto umelé sluchové vnemy prinesú do vašej krajiny život. Môžete sa sústrediť tiež na to, aké pocity vyvolávajú určité prvky v reálnom svete na vašom tele - napríklad dopad slnečných lúčov na kožu, vnímanie teploty či vlhkosti okolia alebo prúdenia vzduchu alebo vody okolo tela. Vybrané miesto si môžete tiež vybaviť za akéhokoľvek počasia či ročného obdobia.

Vo vašej krajine pre vás neexistujú žiadne obmedzenia. Ak chcete, kráčajte po vodnej hladine, pohybujte sa veľkými ladnými skoky v korunách stromov alebo sa jednoducho vznášajte vo výške a sledujte všetko z vtáčej perspektívy. Pokojne sa len tak niekde posaďte pod strom a meditujte alebo sa bavte nejakou vašou obľúbenou činnosťou. Akúkoľvek. Výhodou tohto cvičenia je to, že sa môžete ísť uprostred mrazivej zimy vykúpať na tropickú pláž alebo si naopak za sparného letného dňa skočíte treba niekam zalyžovať.

Je dôležité, aby na vás celkový účinok tejto meditácie pozitívne pôsobil. V takom prípade sa potom ľahšie uvoľníte, zbavíte stresu, uvediete sa do dobrej nálady a strasú zo seba všetky problémy bežného života. Dlhodobé cvičenie aktívneho snívanie môže mať tiež veľký vplyv na odstraňovanie či zmierňovanie depresií aj stavov melanchólia.Jednoducho povedané, metóda aktívneho snívanie vám splní všetky vaše sny.

zdroj: satori.mysteria.cz